Drobečková navigace

Úvodní stránka > Škola > Základní škola > Historie školy > Svobodný stát

Svobodný stát

ZPĚT

Tak jako Antonín Růžička vedl školu do dvacátého století, vyvedl ji Tomáš Ludvík zdárně z monarchie do svobodného, samostatného státu. 

Jakkoli vznikla Československá republika v roce 1918, již od jara 1917 se politické klima v monarchii obracelo protirakouským směrem. České veřejné mínění se výrazně radikalizovalo, začalo se uvažovat bui o zásadní přestavbě Rakouska podle českých představ, nebo o jeho úplném rozbití, Národní představitelé získávali postupně větší autoritu než německé úřady. Po složitých jednáních a zdolání mnoha překážek byla pak 28. října odpoledne na Václavském náměstí v Praze vyhlášena samostatnost československého státu. 

Proces postupného odpoutávání od autority c. k. úřadů můžeme vysledovat také v Brázdimské škole. Citlivým seismografem tohoto vývoje je nám dostupná "Třídní kniha III. třídy obecné školy v Brázdimi" školního roku 1917/18. 

V prvním školním týdnu roku 1917 (září) se dle zápisu "školní děti zúčastnily slavných služeb Božích ve Sluhách, potom se shromáždily ve třídě, kde správce školy promluvil k nim případnou řeč, nabádav je k oddanosti Jeho Veličenstvu a celému panujícímu rodu, načež zapěna rakouská národní hymna". Předesílám, že to vše se dělo již čtvrt roku poté, co 220 českých spisovatelů, vědců a žurnalistů podepsalo "Manifest, českých spisovatelů", žádající uznání práv českého národa a bezodkladné obnovení občanských svobod. A také čtvrt roku poté, co na tento požadavek reagovala česká politická reprezentace tím, že na říšské radě žádala (30. května!), aby byla habsburská monarchie přeměněna ve spolkový stát svobodných, rovnoprávných národů! 

V následujícím týdnu je "Rakouská národní hymna" tématem předmětu čtení a učení pamětné, jakož i předmětu zpěv. Nyní i v týdnech následujících je v zeměpise a dějepise probíráno "Mocnářství Rakousko - Uherské". V polovině listopadu 1917 čtou žáci články Vídeň a Ze života císaře Františka Josefa I. a v dějepise se probírá "Rodokmen Habsbursko - Lotrinský". 

Kouzlo nechtěného na nás dýchne ze zápisů 12. a 13. týdne. Od 3. do 8. prosince se ve škole nevyučovalo "následkem nedostatku uhlí" - děti ani učitelé nemohli ve škole zimou vydržet. V týdnu následujícím pak jsou probírána témata vpravdě příhodná: Ve čtení čl. 191- O sněhu a ledu, v přírodopise Uhlí a v přírodozpytu Teploměr. Komenského požadavek na názornost a spojení školy se životem zde byl přiveden k dokonalosti! 

V lednu a únoru 1918 se ve čtení již začínají objevovat články o českých panovnících z rodu Přemyslovců, v zeměpise a dějepise jsou stále častěji probírána neutrální témata jako Evropa, Rytířské turnaje apod. 

Počátkem března je v kolonce zpěv uvedeno "Kde domov můj", kteréžto písni je věnováno o týden více času než dříve rakouské hymně. Tématem výuky dějepisu je "Karel IV. - Otec vlasti", v dalším týdnu následuje mistr Jan Hus. 

V dubnu 1918 se žáci ve zpěvu 14 dní věnují písni Vlastenecké hory, dalších 14 dní pak písni Vlastenka. 

Školní rok 1917/18 byl dle posledního zápisu "ukončen slavnými službami Božími v chrámu páně ve Sluhách dne 13. července 1918". O oddanosti Jeho Veličenstvu se již nemluví, ani rakouská hymna podle všeho nezazněla. A bylo by to - přes veškerou loajalitu, kterou musí škola ze samé své podstaty každé stávající státní moci projevovat - věru na pováženou. Vždyť přesně za tři měsíce a patnáct dní bude dlouho zesměšňovaný pilný občan Čehona (slovní hříčka vycházející z prvních slov rakouské hymny: Čeho nabyl občan pilný... - Čehona byl občan pilný...) nahrazen přemýšlivou otázkou, prozrazující stálou nezakotvenost českého národa: Kde domov můj?

 

 

 

Vyhledat v textu

19. 8. Ludvík

Zítra: Bernard

Návštěvnost stránek

093729