Drobečková navigace

Úvodní stránka > Škola > Základní škola > Historie školy > První republika

První republika

ZPĚT

Zpráv o životě školy po vzniku samostatného státu nemáme mnoho. Stejně jako celá země i škola se radovala ze samostatnosti a současně vzpomínala na své mrtvé, padlé v první světové válce. 

Dne 11. 5. 1919 byly např. při školní slavnosti, na které přednesl proslov učitel Rudolf Hofmann, zasazeny tzv. lípy svobody ve všech třech osadách, tedy ve Starém, Novém i Velkém Brázdimě. 

O tři roky později, 28. října 1921, byl odhalen také pomník padlým v Brázdimě. (Navrhl a provedl jej Antonín Neuberger, náklad činil 7 000 Kč). Také zde přednesli slavností projevy řídící učitel Tomáš Ludvík a učitel Rudolf Hofmann. 

13. července 1922, byl vydán tzv.malý školský zákon. Ten mimo jiné zrušil úlevy ve školní docházce. (Tyto úlevy spočívaly v tom, že děti nad 12 let nemusely od dubna do listopadu chodit do školy, aby se mohly věnovat zemědělské práci.) Tato zákonná úprava se našeho zemědělského kraje určitě týkala, uvažme jen, že např. roku 1789 byly do školy zapsány 102 děti, v letním běhu jich však školu skutečně navštěvovalo jen 14! Jak ukazuje následující přehled ze školního roku 1924/25, ani dva roky po vydání zmiňovaného zákona si na letní docházku do školy úplně všichni nezvykli. Ve srování škol brandýského regionu se brázdimská škola umístila až ve druhé polovině.

Docházka do školy ve školním roce 1924/25

1. Všetaty, měšť. šk. 95,80 %
2. Skorkov 95,51 %
3. Čelákovice, měšť. chl. 95,26 %
4. Záryby 95,16 %
5. St. Boleslav, ml. chl. 94,83 %
6. Čelákovice m. dívčí 94,75 %
7. Konětopy 94,56 %
8. Brandýs n. L., m. chl. 94,50 %
9. Nedomice 94,39 %
10. Všetaty, ob. šk. 94,29 %
11. Čelákovice, ob. šk. 94,20 %
12. Kostelec n. L., m. chl. 94,02 %
13. Sojovice 93,98 %
14. Dřevčice 93,90 %
15. Kozly 93,77 %
16. Mstětice 93,48 %
17. Šestajovice 93,48 %
18. Kostelec n. L., ob. šk. 93,45 %
19. Toušeň 93,42 %
20. Dřísy 93,25 %
21. Brandýs n.L.,ob.chl. 93,20 %
22. St. Boleslav, ob. chl. 93,15 %
23. Hlavenec 92,33 %
24. Brandýs n. L.,m. dív. 92,30 %
25. Velký Brázdim 91,95%
26. Kost. Hlavno 91.81 %
27. Svémyslice 91.40 %
28. Brandýs n. L., ob. dív. 91,25 %
29. St. Boleslav, m. dív. 91,08 %
30. Křenek 91,05 %
31. St. Boleslav, ob. dív. 90,94 %
32. Lhota 90,80 %
33. Kostelec n. L.,ob.dív. 90,64 %
34. Jirny 90,43 %
35. Veleň 90,39 %
36. Lobkovice 89,85 %
37. Zápy 89,65 %
38. Nehvizdy 89,52 %
39. Sluhy 89,45 %
40. Čakovičky 83,12 %



Další zákonnou úpravou, kterou tento dokument přinášel, bylo "zrovnoprávnění učitelek a učitelů před zákonem", což v praxi v podstatě znamenalo zrušení celibátu učitelek. Do té doby totiž žádná žena, která se jako učitelka provdala, nesměla nadále učit. Dnes tolik oblíbené oslovení "paní učitelka" bylo do roku 1922 vlastně nesmyslné slovní spojení, každá žena před tabulí směla být toliko slečna učitelka. že šlo o zákon, který se týkal také Brázdimské školy, dokládá fakt, že na "Výplatní listině školy ve Velkém Brázdimě z 1. ledna 1923" je kromě tří učitelů - mužů (Ludvík, Hofmann, Borecký) uvedena také jedna žena - zastupující učitelka Julie Vítková. 

Od roku 1930 se řídícím učitele v brázdimské škole stává Sylvestr Ježek. 

V roce 1931 byla ve škole umístěna též nově zřízená opatrovna, tohoto roku bylo zapsáno do školy celkem 162 dětí. Roku 1932 je ve škole připomínána knihovna čítající celkem 343 svazků. 

Třicátá léta jsou pro školu obdobím rozkvětu a úpadku zároveň. Rozkvět představuje nesporně reformní pedagogické hnutí 30. let, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Václav Příhoda. Ten zúročil v Čechách svou zkušenost ze Spojených států amerických a experimentálně zde ověřoval svou jednotnou, vnitřně diferencovanou činnou školu. Příhodovy názory došly uplatnění jak v nových osnovách pro obecné a měšťanské školy (týká se i školy ve Velkém Brázdimě), tak i v nových učebnicích k těmto osnovám. 

Úpadkem školy v tomto období je naproti tomu myšlen úpadek celé společnosti v době hospodářské krize, Hitlerova strmého nástupu k moci, zabrání Sudet, Mnichovský diktát a konečně protektorát. Ve všech těžkých chvílích těchto let musela škola dál plnit svou úlohu a ještě mnohé úlohy nad to. Pamětnice, pí Černocká z Velkého Brázdima např. vzpomíná na to, že za války chodily děti v době častých náletů do školy i spát, neboť škola měla jednak sklep, jednak stála až na samém okraji obce. Rodiče je prý s důvěrou na tento nocleh posílali. To už ale předbíháme. Zatím se všichni v poněkud napjaté atmosféře učí, i když dupání těžkých německých bot a pochody v obsazení bubnů a píšťal zlověstně znějí od hranic.