Tři roky svobody

ZPĚT

V tomto školním roce předává zastupující řídící učitel Václav Štědrý funkci a vedení školy se na znovu ujímá stálý řídící učitel Sylvestr Ježek.

Novým politickým poměrům byly pochopitelně přizpůsobeny také nové osnovy. Kronika o nich mluví vzletnými slovy: "Jimi dostává se mládeži české opět vyučování a výchovy v duchu vládního programu a školy české dostávají konkrétní jednotný program ve vyučování a výchově, a začleňují se tak do výstavby nové lidově demokratické republiky." 

Tyto osnovy zavádějí rovněž nový vyučovací předmět - ruský jazyk, a to od 4. ročníku, 2 hodiny týdně. Začlenění do sféry vlivu Sovětského svazu je v podstatě připravováno již od této chvíle. Znalost jazyka toho kterého národa zdá se být psychologicky velmi důležitá. Jazyk je totiž vedle společného území, kultury, hospodářství a dalších věcí jedním z nejdůležitějších znaků národa. K národům, jejichž jazyk ovládáme, cítíme se náhle patřit jaksi více než k národům jiným. Toto "přátelství skrze jazyk" nachází své vyjádření v nejednom slovním obratu a zaběhlém úsloví. Říkáme přece: Našli společnou řeč, domluvili se, vyříkali si to apod. Proto po obsazení Němci byla na školách zavedena němčina. Proto po osvobození Rusy byla němčina zrušena a zavedena ruština. (A také proto, ale samozřejmi nejen proto, dnes všichni speak English - vždyť ta americká hamburgerová kultura je tolik lákavá, že?) 

 Zavedení ruštiny znamenalo nicméni nemalý problém. Téměř nikdo z učitelů totiž rusky neuměl! Zemská školní rada proto zřídila kursy ruštiny pro učitele. Pedagogové zdejší školy se takto jezdili dovzdělávat do Čelákovic, Kostelce nad Labem a Brandýsa nad Labem. 

 Jednou z oblastí činnosti školy, v nichž byla změna politických poměrů navenek nejvíce zřejmá, byly tolikrát připomínané oslavy. Podívejme se tedy na soupis oslav v brázdimské škole v prvním poválečném školním roce:  "V sobotu 27. října vzpomenuto bylo ve škole slavností, která byla vyplněna recitacemi a proslovem, státního svátku 28. října.
    

• 14. února připomenuto žactvu narozenin ministra Zdeňka Nejdlého a narozenin básníka J. V. Sládka.
      
• 21. února vzpomenuto narozenin básníka Sv. Čecha.
      
• 22. února konala se ve škole vzpomínková slavnost výročí založení Rudé armády SSSR.
      
• 7. března vzpomínková oslava narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Tato oslava konána spolu se SČM.
      
• 28. března připomenut dětem význam J. A. Komenského pro české školy.
      
• 4. května uspořádána školní besídka s pestrým programem a proslovem řídícího učitele svátku "Květnová revoluce".
       V neděli 26. května pořádala škola s MOK oslavu narozenin Dr. Edvarda Beneše s velmi pěkným programem.
      
• 6. června vzpomenuto tragédie lidické."
       V tomto roce (1946) byla také obnovena činnost místních školních rad.
       Kromě vnitřních změn doznala škola také několika změn vnějších. Ve staré   
       budově    byly opraveny záchody, pořízeny nové žlaby, postaveny 2 nové komíny a    
       všechny ostatní oplechovány a opravena střecha.
      

Školní rok končil připomínkou památky M. Jana Husa a zpěvem národní hymny. 

Také v dalším školním roce (1946/47) je ve školním životě znát poválečné nadšení, i když už ne tak živelné, jaké bylo těsně po osvobození, ale spíše státotvorně orientované, jak to dokládá srovnání školních oslav. Jestliže v roce 1945/46 našla škola 10 příležitostí k oslavám, přičemž jejich předmětem byli dva prezidenti, ale také dva básníci, v roce 1946/47 to bylo 11 oslav, ve kterých se už pro žádného básníka místo nenašlo, zato ve prospěch prezidentů ještě jedna oslava přibyla (u Masaryka se slavilo výročí narození i úmrtí). 

Téměř všichni žáci, zejména z prvních tříd, prodělaly černý kašel, řada z nich dále onemocněla angínou a v několika případech se objevily příušnice. To vše i přes velmi dobře organizovanou zdravotní péči. Při pravidelných prohlídkách jsou děti nejen měřeny, váženy a prohlíženy, ale v případě potřeby také odesílány do Brandýsa na roentgenové vyšetření. V tomto roce(1946) bylo také poprvé všechno žactva povinně očkováno proti záškrtu. 

Do staré školy a rovněž do mateřské školy byl zaveden vodovod, v přízemí staré budovy dána nová okna. 

Poslední relativně svobodný školní rok byl ukončen v sobotu 28. června 1947. Krize, do níž se dostal systém jednotné Národní fronty, Stalinův diktát nařizující nepřijetí Marshallova plánu a poddaný postoj naší politické reprezentace v této věci, neúspěchy v hospodářství, zejména v zemědělství (tento rok způsobené velkým suchem), to vše nevěstilo nic dobrého. Ve vzduchu viselo napětí a za dveřmi stál Únor.