Drobečková navigace

Úvod > Spolky, kluby a škola > Základní a Mateřská škola > Čekání na ruské takny II.

Čekání na ruské takny II.



V obdobně unylém duchu se nesou i záznamy z počátku 60 let. Nic nenaznačuje, že koncem desetiletí se u nás boj za "socialismus s lidskou tváří" vzepne až k Pražskému jaru. Podstatnější změny zaznamenané v kronice počátkem 60. se let týkají především nové územní organizace a zásadních strukturálních změn ve školství: "Na základě nové územní organizace okresů a krajů byl okres Brandýs nad Labem zrušen a jeho územní oblast rozdělena mezi okresy stávající. Naše obec patří do okresu Praha - východ se sídlem Praha I., nám. Republiky. Vedoucím odboru školství a kultury je od začátku tohoto školního roku s. Antonín Karhan, předsedou školské komise ONV je s. Vostrý. Naše škola spadá do inspekčního obvodu p. oši. K. Mouchy."

Od 1. září 1960 jsou na všech všeobecně vzdělávacích školách poskytovány žákům učebnice a školní potřeby zdarma. Také ve Velkém Brázdimě "provedl úhradu učebnic a školních potřeb pro všechny děti MNV".

Další významnou změnou bylo, že od školního roku 1960/61 byla prodloužena povinná školní docházka pro všechny žáky na 9 let. V kronice školy o tom stojí: "V 1. a 6. ročníku se v tomto školním roce vyučovalo podle nových osnov základní devítileté školy a učebního plánu této školy. V 2. až 5. a v 7. a 8. ročníku se vyučovalo podle dosavadních osnov a učebního plánu." V následujících letech se pak osnovy základní devítileté školy zavádějí do všech ročníků.

V souvislosti s výše uvedeným se změnil také oficiální název školy. Všechny dosavadní národní školy se mění na základní devítileté školy, a tak nový název brázdimské školy zní: "Základní devítiletá škola - první až pátý ročník v Brázdimě".

Za zmínku dále stojí zápisy o prospěchu a chování žáků. Téměř každý rok je některý z žáků hodnocen sníženou známkou z chování. Jistě to neznamená, že by se tehdejší děti chovaly hůře než naši dnešní žáci. Svědčí to spíše o tom, že škola dokázala své požadavky na chování svěřených dětí důsledně prosazovat a nebála se míru naplňování těchto požadavků u jednotlivých žáků relevantně ohodnotit. Dnešní praxe, kdy pedagogická rada zvažuje udělení byť jen důtky ředitele školy za krádež či otevřený podvod tři hodiny, a nakonec se k tomuto výchovnému opatření stejně nedokáže odhodlat, činí ze známky z chování dekorativní ornament na formuláři vysvědčení a ze školního řádu roztomilou vyprávěnku pro pobavení žactva. V šedesátých letech měla známka z chování svou váhu, neboť její možné snížení bylo reálné.

Mírně zarážející je však fakt, že v několika případech je v komentáři zdůvodňujícím toto opatření kromě konkrétního provinění uvedeno rovněž: "žák cikánské národnosti", popř. "žák rumunské národnosti". Jakoby jejich příslušnost k určitému etniku měla jejich chování vysvětlit a snížení známky z chování jaksi podpořit. To nelze považovat za právě šťastné. Je jistě legitimní napsat, že určitý žák je darebák. Zda je to Čech, Cikán nebo Rumun, je a musí být v danou chvíli lhostejné.

Od 1. 2. 1967 bylo zavedeno 10 volných sobot pro žáky. Jako volné byly stanoveny sudé soboty.

Již koncem června 1967 na IV. sjezdu československých spisovatelů bylo veřejně popřeno morální právo KSČ na vedoucí úlohu ve společnosti a kritizovány praktiky z padesátých let. Koncem října se již ÚV KSČ musí zabývat tvrdou kritikou ze strany svých základních organizací. Počátkem ledna 1968 byla oddělena funkce prezidenta republiky a generálního tajemníka strany. Do čela KSČ přichází A. Dubček. Lavina změn ve společnosti je spuštěna.

Jak tyto změny prožívá škola ve Velkém Brázdimě? Určitě stejně jako celá tehdejší společnost, vždyť její učitelé byli uvážliví a vzdělaní lidé a vývoj těchto dní se jich nemohl nedotknout. Školní kronika však sugeruje svými stereotypními zápisy, že vlastně vůbec o nic podstatného nešlo. Chybí dokonce údaje o tom, kdo a kdy tento zápis provedl. Přímo se nabízí myšlenka, že zápis je proveden opožděně, již pod vlivem cenzury, resp. autocenzury.

Určitý obrázek o situaci si snad můžeme udělat z toho, že za celý rok byla na škole pořádána jediná oslava, a to oslava Mezinárodního dne žen. (Ženy byly v této zmatené době zřejmě jediné "nezávadné" téma.) V tomto roce byly na školách poprvé zavedeny jarní prázdiny. Pololetní prázdniny byly zkráceny z jednoho týdne na 2 dny, jarní prázdniny trvaly na zdejší škole od 17. do 24. března 1968. Jak praví kronika: "Důvodem těchto změn bylo lepší, účelnější rozvržení školních prázdnin během celého školního roku".

Rovněž byly tohoto roku zavedeny všechny sobota volné. Od tohoto školního roku je tedy vyučovací týden pětidenní.